{"id":1603,"date":"2012-10-22T20:18:14","date_gmt":"2012-10-22T18:18:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.rosicrucianum.cz\/?p=1603"},"modified":"2019-02-07T07:46:24","modified_gmt":"2019-02-07T06:46:24","slug":"kvantova-fyzika-a-duchovno","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/blog\/2012\/10\/22\/kvantova-fyzika-a-duchovno\/","title":{"rendered":"Kvantov\u00e1 fyzika a duchovno"},"content":{"rendered":"

Kvantov\u00e1 fyzika je v\u011bda, kter\u00e1 se v\u011bnuje nejmen\u0161\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dk\u00e1m v\u00a0subatom\u00e1rn\u00ed oblasti. N\u00e1\u0161 ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot s\u00a0po\u010d\u00edta\u010di, televiz\u00ed a\u00a0CD by bez kvantov\u00e9 fyziky nebyl mo\u017en\u00fd. P\u0159esto je toto v\u011bdn\u00ed odv\u011btv\u00ed tajemnou, \u201eokultn\u00ed\u201c, nepochopitelnou v\u011bdou t\u00e9m\u011b\u0159 pro v\u0161echny lidi. M\u00e1lokdo ch\u00e1pe tyto z\u00e1hadn\u00e9 skute\u010dnosti, a\u00a0to je vlastn\u011b d\u016fvodem, pro\u010d je st\u00e1le mnoho skryt\u00e9ho a\u00a0nevysv\u011btlen\u00e9ho.<\/strong><\/p>\n

<\/strong>\"Kvantov\u00e1<\/a>Mnoho v\u011bdc\u016f se v\u011bnuje tomuto v\u00fdzkumu. Jsou t\u011bmito tajemstv\u00edmi p\u0159itahov\u00e1ni jako magnetem. Sv\u011bt toho nejmen\u0161\u00edho se p\u0159i pokusech chov\u00e1 tak neobvykle, \u017ee lidsk\u00fd rozum nar\u00e1\u017e\u00ed na sv\u00e9 hranice. To plat\u00ed i\u00a0v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b vysoce inteligentn\u00edch lid\u00ed, jako byl Albert Einstein. Pozd\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch kvantov\u00fdch fyzik\u016f mu p\u0159ipadala podez\u0159el\u00e1 a\u00a0sna\u017eil se dok\u00e1zat jejich omyl, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Jeden z\u00a0jeho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdrok\u016f ohledn\u011b toho byl: \u201eNemohu uv\u011b\u0159it, \u017ee B\u016fh hraje v\u00a0kostky.\u201c<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b po \u010dty\u0159i stolet\u00ed se fyzika a\u00a0stejn\u011b tak i\u00a0chemie domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee se obejdou bez Boha. Zn\u00e1m\u00fd filozof a\u00a0matematik 17.\u00a0stolet\u00ed Ren\u00e9 Descartes1<\/sup> k\u00a0tomu tak\u00e9 v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bl, i\u00a0kdy\u017e nev\u011bdomky.<\/p>\n

Krom\u011b sv\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho v\u00fdroku \u201eMysl\u00edm, tedy jsem\u201c, p\u0159edal sv\u011btu my\u0161lenku, \u017ee existuj\u00ed dv\u011b nez\u00e1visl\u00e9 substance: jednak b\u011b\u017en\u00e1 materi\u00e1ln\u00ed substance v\u011bc\u00ed um\u00edst\u011bn\u00fdch v\u00a0prostoru a\u00a0jednak neviditeln\u00e1 duchovn\u00ed substance nez\u00e1visl\u00e1 na prostoru. Od t\u00e9 doby se p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bda zab\u00fdv\u00e1 \u201emateri\u00e1ln\u00edm aspektem\u201c a\u00a0duchovn\u00ed a\u00a0n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u011bdy duchovn\u00edm aspektem. T\u00edmto zp\u016fsobem mohla p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bda za\u010d\u00edt set\u0159\u00e1sat n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 dogmata a\u00a0zkoumat a\u00a0popisovat p\u0159\u00edrodu nep\u0159edpojat\u00fdm zp\u016fsobem.<\/p>\n

Pod\u00edv\u00e1me-li se na uva\u017eov\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch kvantov\u00fdch fyzik\u016f, uvid\u00edme, \u017ee B\u016fh a\u00a0duchovn\u00ed aspekty znovu nach\u00e1zej\u00ed p\u0159\u00edstup do fyziky. Takzvan\u00e1 \u201emat\u00e9rie\u201c nebo \u201emateri\u00e1ln\u00ed substance\u201c toti\u017e podle nejnov\u011bj\u0161\u00edch poznatk\u016f kvantov\u00fdch fyzik\u016f v\u016fbec neexistuje. Existuje pouze energie. T\u00edm byla z\u00e1padn\u00edmu \u010dlov\u011bku a\u00a0z\u00e1padn\u00ed materialistick\u00e9 spole\u010dnosti tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201evzata p\u016fda pod nohama\u201c.<\/p>\n

Jestli\u017ee p\u0159ijmeme tento \u00fahel pohledu, vyvst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zka: Co to znamen\u00e1 pro n\u00e1\u0161 \u017eivot? Jak\u00e9 to p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed d\u016fsledky? A\u00a0dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka by mohla zn\u00edt: Jak\u00fdm zp\u016fsobem mohou tyto mal\u00e9 \u010d\u00e1stice p\u016fsobit na n\u00e1\u0161 \u017eivot a\u00a0ovliv\u0148ovat ho?<\/p>\n

Kvantov\u00ed fyzikov\u00e9 se sna\u017e\u00ed popsat vztah mezi t\u011bmito nejmen\u0161\u00edmi \u010d\u00e1sticemi a\u00a0na\u0161\u00edm \u017eivotem. Poukazuj\u00ed na to, \u017ee kvantov\u00e9 fenom\u00e9ny jsou paradoxn\u00ed, jin\u00fdmi slovy pro na\u0161e my\u0161len\u00ed nepochopiteln\u00e9. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee v\u00a0n\u011bkter\u00fdch ohledech jsou vhodn\u00e9 pro popis duchovn\u00edho, neviditeln\u00e9ho aspektu existence. Pokud hmota neexistuje, pak sv\u011bt, kter\u00fd vn\u00edm\u00e1me na\u0161imi smyslov\u00fdmi org\u00e1ny, je iluze. Nev\u011bdouc\u00ed \u010dlov\u011bk je sv\u00fdmi smysly v\u00a0t\u00e9to iluzi zajat. Kdy\u017e p\u016fjdeme duchovn\u00ed cestou a\u00a0s\u00a0nov\u00fdm n\u00e1hledem, m\u016f\u017eeme tuto iluzi prohl\u00e9dnout a\u00a0b\u00fdt schopni naj\u00edt skute\u010dn\u00fd, prav\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n

\"Kvantov\u00e1<\/a><\/p>\n

Kvantov\u00e9 vlny, vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 opticky. <\/strong>\u00a9\u00a0D.\u00a0Nolte, Purdue University, West Lafayette, USA<\/p>\n

EXPERIMENTY V\u00a0KVANTOV\u00c9 FYZICE A\u00a0VLIV V\u011aDOM\u00cd<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Sv\u00fdm v\u011bdom\u00edm jsme schopni pozorovat a\u00a0analyzovat to, co naz\u00fdv\u00e1me realitou.<\/p>\n

Mnoho v\u00fdzkumn\u00edk\u016f v\u00a0oblasti kvantov\u00e9 fyziky je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdch, \u017ee jejich v\u011bdom\u00ed ovliv\u0148uje napl\u00e1novan\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed, ani\u017e by byli schopni definovat, co v\u011bdom\u00ed p\u0159esn\u011b je (Heisenberg\u016fv \u201eprincip neur\u010ditosti\u201c). V\u00a0kvantov\u00e9 fyzice plat\u00ed tzv. vztah neur\u010ditosti: zjist\u00edme-li exaktn\u011b pozici subatom\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1stice, jej\u00ed rychlost je nezjistiteln\u00e1. \u010c\u00e1stice m\u016f\u017ee b\u011bhem m\u011b\u0159en\u00ed jej\u00edho v\u00fdskytu (v\u00a0prostoru) vykazovat mnoho r\u016fzn\u00fdch rychlost\u00ed. To znamen\u00e1 mnoho stav\u016f z\u00e1rove\u0148. T\u011b\u017eko si to dok\u00e1\u017eeme p\u0159edstavit. Proto m\u016f\u017eeme mluvit jen o\u00a0pravd\u011bpodobnosti ur\u010dit\u00e9ho stavu (\u010d\u00e1stice se pravd\u011bpodobn\u011b nach\u00e1z\u00ed tamhle, ale v\u00a0okam\u017eiku pozorov\u00e1n\u00ed mohla b\u00fdt tak\u00e9 jinde, zat\u00edmco se vyskytuje tak\u00e9 zde). Pravd\u011bpodobnost znamen\u00e1: zd\u00e1 se b\u00fdt pravda, \u017ee\u2026<\/p>\n

Pou\u017eit\u00edm sv\u00e9 metody pozorov\u00e1n\u00ed a\u00a0sv\u00fdm z\u00e1m\u011brem vyvol\u00e1v\u00e1 v\u00fdzkumn\u00edk s\u00e1m mnoho mo\u017enost\u00ed stavu \u010d\u00e1stice. Jin\u00fdmi slovy, v\u011bdom\u00ed pozorovatele ovliv\u0148uje m\u011b\u0159en\u00ed. V\u00a0kvantov\u00e9 fyzice se n\u00e1m tedy sv\u011bt vyjevuje v\u00a0souladu se stavem na\u0161eho v\u011bdom\u00ed, na\u0161eho pozorov\u00e1n\u00ed! Je toto \u00fapln\u00e1 realita?<\/p>\n

Vzpome\u0148me si nap\u0159\u00edklad na hrac\u00ed kostku: Dokud nen\u00ed vr\u017eena, v\u0161ech \u0161est \u010d\u00edsel, v\u0161ech \u0161est stav\u016f je mo\u017en\u00fdch. Kdy\u017e je vr\u017eena a\u00a0z\u016fstane le\u017eet, existuje jen v\u00a0jednom stavu. V\u00a0kvantov\u00e9 fyzice je mysliteln\u00e9, \u017ee m\u011b\u0159ic\u00ed p\u0159\u00edstroje v\u017edy m\u011b\u0159\u00ed a\u00a0ukazuj\u00ed v\u00a0p\u0159enesen\u00e9m smyslu jen jednu \u010d\u00edslici imagin\u00e1rn\u00ed kostky, zat\u00edmco dal\u0161\u00ed strany s\u00a0\u010d\u00edsly nejsou zobrazeny vzhledem k\u00a0na\u0161emu omezen\u00e9mu v\u011bdom\u00ed a\u00a0omezen\u00e9mu za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n

Lze si tedy p\u0159edstavit, \u017ee existuje je\u0161t\u011b mnohem dalekos\u00e1hlej\u0161\u00ed realita kvantov\u00e9ho sv\u011bta. A\u00a0v\u00fdzkum pokro\u010dil je\u0161t\u011b d\u00e1le: kvantov\u00e9 \u010d\u00e1stice, ty nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1stice nejsou pravd\u011bpodobn\u011b tak stabiln\u00ed, jak si mysl\u00edme. Tak nap\u0159\u00edklad kvantov\u00e1 \u010d\u00e1stice m\u016f\u017ee zmizet a\u00a0bezprost\u0159edn\u011b se objevit znovu na jin\u00e9m m\u00edst\u011b. P\u0159i t\u011bchto kvantov\u00fdch efektech m\u016f\u017eou \u010d\u00e1stice proch\u00e1zet skrze zdi, kter\u00e9 jsou neprostupn\u00e9. P\u0159edstavujeme si, \u017ee se \u010d\u00e1stice mus\u00ed na krati\u010dk\u00fd moment tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201erozpustit ve vzduchu\u201c, mus\u00ed se st\u00e1t nehmotnou, aby se mohla znovu objevit za zd\u00ed.<\/p>\n

Ve sv\u011bt\u011b nejmen\u0161\u00edch \u010d\u00e1stic se na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed mat\u00e9rie rozpad\u00e1.<\/h3>\n

ENERGIE, S\u00cdLA, MAT\u00c9RIE, HMOTA<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Co doopravdy dr\u017e\u00ed sv\u011bt pohromad\u011b? V\u00fd\u0161e jsme byli konfrontov\u00e1ni s\u00a0v\u011bdeck\u00fdm poznatkem, \u017ee mat\u00e9rie jako viditeln\u00fd a\u00a0pevn\u00fd z\u00e1klad lidsk\u00e9ho \u017eivota nen\u00ed ve skute\u010dnosti zas tak pevn\u00e1, proto\u017ee ve sv\u011bt\u011b nejmen\u0161\u00edch \u010d\u00e1stic se na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed mat\u00e9rie rozpad\u00e1.<\/p>\n

Od \u010das\u016f \u0159eck\u00e9ho starov\u011bku se v\u011b\u0159ilo, \u017ee nejmen\u0161\u00ed ned\u011blitelnou \u010d\u00e1st\u00ed mat\u00e9rie je atom. Podle t\u00e9to p\u0159edstavy existuj\u00ed skute\u010dn\u00e9 objekty a\u00a0pr\u00e1zdn\u00fd prostor, ve kter\u00e9m je nal\u00e9z\u00e1me. Ale ke konci 19.\u00a0stolet\u00ed byla ned\u011blitelnost atomu zpochybn\u011bna. Pokusy s\u00a0elektrick\u00fdmi n\u00e1boji ve z\u0159ed\u011bn\u00fdch plynech vy\u00fastily v\u00a0objev velmi lehk\u00fdch, elektric\u00adky nabit\u00fdch \u010d\u00e1stic, elektron\u016f. Nakonec byl vyvinut model atomu, kter\u00fd je podobn\u00fd modelu vesm\u00edru s\u00a0planetami: V\u00a0centru je j\u00e1dro atomu, okolo n\u011bho\u017e krou\u017e\u00ed nep\u0159edstaviteln\u00fdmi rychlostmi elektrony, tak\u017ee se n\u00e1m to cel\u00e9 jev\u00ed jako disk.<\/p>\n

Jak\u00e1 s\u00edla pout\u00e1 elektron k\u00a0j\u00e1dru? Elektron je p\u0159itahovan\u00fd k\u00a0j\u00e1dru atomu elektrickou silou podobn\u011b, jako je padaj\u00edc\u00ed jablko p\u0159itahovan\u00e9 gravitac\u00ed k\u00a0zemi. Gravitace a\u00a0elektrick\u00e1 s\u00edla jsou dv\u011b velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 s\u00edly ve fyzice. B\u011bhem posledn\u00edch sta let byly objeveny dal\u0161\u00ed element\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1stice s\u00a0r\u016fzn\u00fdmi vlastnostmi a\u00a0nov\u00fdmi silami\u00a0\u2013 jadern\u00fdmi silami. To je t\u0159et\u00ed s\u00edla2<\/sup> ve fyzice. Energie a\u00a0s\u00edla, obzvl\u00e1\u0161\u0165 jadern\u00e1 s\u00edla, jsou ve fyzice \u010d\u00edm d\u00e1l d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee mat\u00e9rie je nyn\u00ed v\u00a0je\u0161t\u011b daleko men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e ne\u017e d\u0159\u00edve pova\u017eov\u00e1na za z\u00e1kladn\u00ed stavebn\u00ed k\u00e1men. Dosavadn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed element\u00e1rn\u00edch \u010d\u00e1stic nedok\u00e1zala zjistit n\u011bjak\u00fd pr\u016fm\u011br elektronu, podle na\u0161ich sou\u010dasn\u00fdch pojm\u016f ho nelze ozna\u010dit jako mat\u00e9rii, ale sp\u00ed\u0161e jako ur\u010ditou bodovou formu energie. Teorie relativity ukazuje, \u017ee hmota nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0jakoukoliv substanc\u00ed, ale je energi\u00ed. Hmota a\u00a0energie jsou vz\u00e1jemn\u011b spojeny zn\u00e1mou formul\u00ed E\u00a0= mc<\/em>2<\/sup><\/em>. Energie E<\/em> je rovna hmotnosti\u00a0m<\/em>, vyn\u00e1soben\u00e9 konstantou, druhou mocninou rychlosti sv\u011btla. Mohli bychom \u0159\u00edct, \u017ee \u201ehmota\u201c je ur\u010dit\u00fd druh \u201ezamrzl\u00e9\u201c energie nebo \u201eztuhl\u00e9 sv\u011btlo\u201c.<\/p>\n

Opus\u0165me nyn\u00ed kvantovou fyziku jako v\u011bdu a\u00a0zkusme se pod\u00edvat na mo\u017en\u00e1 tajemstv\u00ed za kvantovou fyzikou, kter\u00e1 jsou vysv\u011btliteln\u00e1 sp\u00ed\u0161e ur\u010dit\u00fdm \u201evnit\u0159n\u00edm v\u011bd\u011bn\u00edm\u201c.<\/p>\n

P\u0159\u00edm\u011brem pouh\u00fdm je pozemsk\u00e9 d\u011bn\u00ed;
\nco pom\u00edjiv\u00e9 jest\u00a0\u2013 zde v\u00a0skutek se m\u011bn\u00ed;
\nco popsat nen\u00ed lze, jsoucnem tu ji\u017e;
\nza v\u011b\u010dn\u00fdm \u017eenstv\u00edm jsme neseni v\u00fd\u0161.3<\/sup><\/p>\n

Str\u00e1d\u00e1me z\u00e1sadn\u00edm nedostatkem svobody, nebo jak \u0159\u00edk\u00e1 Buddha, trp\u00edme narozen\u00edm, nemoc\u00ed, st\u00e1\u0159\u00edm a\u00a0smrt\u00ed.<\/h3>\n

\u201eV\u011b\u010dn\u00fdm \u017eenstv\u00edm\u201c Goethe poukazuje na cestu, kter\u00e1 vede z\u00a0pom\u00edjivosti. Vezm\u011bme si op\u011bt jako p\u0159\u00edklad atom. V\u00a0principu je elektron v\u00e1z\u00e1n na atomov\u00e9 j\u00e1dro. Samotn\u00fd elektron m\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo energie na to, aby se od j\u00e1dra odpoutal. Dok\u00e1\u017ee to jedin\u011b tehdy, kdy\u017e se s\u00a0n\u00edm \u201esraz\u00ed\u201c dostatek energi\u00ed nabit\u00fdch sv\u011bteln\u00fdch \u010d\u00e1stic, kter\u00e9 elektron \u201ekatapultuj\u00ed\u201c z\u00a0atomu.<\/p>\n

M\u016f\u017eeme v\u00a0tom spat\u0159ovat metaforu? Jsme stejn\u011b jako elektron uv\u011bzn\u011bni na povrchu zem\u011b. Str\u00e1d\u00e1me z\u00e1sadn\u00edm nedostatkem svobody, nebo jak \u0159\u00edk\u00e1 Buddha, trp\u00edme narozen\u00edm, nemoc\u00ed, st\u00e1\u0159\u00edm a\u00a0smrt\u00ed. Ale sv\u011btlem o\u00a0dostate\u010dn\u011b vysok\u00e9 energii m\u016f\u017eeme b\u00fdt osvobozeni od p\u0159ipout\u00e1n\u00ed k\u00a0tomuto sv\u011btu. Sv\u011btlem pozn\u00e1n\u00ed se mohou st\u00edny rozplynout a\u00a0my se m\u016f\u017eeme st\u00e1t svobodn\u011bj\u0161\u00ed. Vazba k\u00a0pozemsk\u00e9mu m\u016f\u017ee b\u00fdt zru\u0161ena stejn\u011b jako vazba elektronu k\u00a0atomu. Sv\u011btlo je schopn\u00e9 kompletn\u011b zm\u011bnit n\u00e1\u0161 stav.<\/p>\n

\u00a0\"Kvantov\u00e1<\/a><\/p>\n

Einstein si p\u0159edstavoval vznik Univerza jako osciluj\u00edc\u00ed pohyb okolo pevn\u00e9ho bodu, za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed velk\u00fdm t\u0159eskem (vlevo). Proti sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek prob\u00edhaj\u00ed jednotliv\u00e9 f\u00e1ze: hork\u00e9 a\u00a0hust\u00e9 ran\u00e9 Univerzum, d\u00e1le f\u00e1ze vesm\u00edrn\u00e9 expanze, pak vesm\u00edr, jak ho sou\u010dasn\u011b zn\u00e1me, n\u00e1sledovan\u00fd f\u00e1z\u00ed \u201etemn\u00e9 energie\u201c, pak ploch\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd vesm\u00edr, pak f\u00e1ze za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho smr\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed, d\u00e1le tvo\u0159en\u00ed vesm\u00edrn\u00fdch vln, dokud nedojde op\u011bt k\u00a0velk\u00e9mu t\u0159esku. Podle kvantov\u00e9 fyziky jsou tyto f\u00e1ze sou\u010dasn\u011b a\u00a0v\u0161ude p\u0159\u00edtomn\u00e9 v\u00a0paraleln\u00edch vesm\u00edrech. <\/strong>\u00a9\u00a0R.\u00a0J.\u00a0Slagter, www.asfyon.nl<\/p>\n

V\u0160E JE SPOJENO SE V\u0160\u00cdM<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Kvantov\u00e1 fyzika vede k\u00a0z\u00e1v\u011bru, \u017ee v\u0161e je propojeno se v\u0161\u00edm, \u017ee v\u0161echno ovliv\u0148uje v\u0161echno a\u00a0\u017ee v\u0161echno z\u00e1vis\u00ed na v\u0161em. Podle experiment\u016f to skute\u010dn\u011b vypad\u00e1, \u017ee \u010d\u00e1stice se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159\u00edmo a\u00a0bezprost\u0159edn\u011b informov\u00e1na o\u00a0stavu jin\u00e9 velmi vzd\u00e1len\u00e9 \u010d\u00e1stice. Experiment\u00e1ln\u011b mohou b\u00fdt nap\u0159\u00edklad vytvo\u0159eny dv\u011b sv\u011bteln\u00e9 \u010d\u00e1stice jako dvoj\u010data. Ty pak let\u00ed pry\u010d opa\u010dn\u00fdmi sm\u011bry. I\u00a0kdy\u017e jsou od sebe na m\u00edle daleko, mus\u00ed se p\u0159i p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1ch \u201erozhodnout\u201c mezi dv\u011bma cestami. Opakovan\u011b se ukazuje, \u017ee tyto dv\u011b \u010d\u00e1stice-dvoj\u010data v\u017edy d\u011blaj\u00ed shodn\u00e1 rozhodnut\u00ed. Chovaj\u00ed se, jako kdyby byly st\u00e1le spojeny neviditeln\u00fdm poutem. Bez v\u00fdjimky. Klasick\u00e1 fyzika nen\u00ed schopna takov\u00e9 d\u011bn\u00ed vysv\u011btlit, proto\u017ee mezi \u010d\u00e1sticemi neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 zjistiteln\u00e9 spojen\u00ed ani \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u016fsob\u00edc\u00ed s\u00edla. Subatom\u00e1rn\u00ed realita je podle toho tvo\u0159ena \u201ekvantov\u00fdmi objekty\u201c rozprost\u0159en\u00fdmi ve vesm\u00edru a\u00a0m\u016f\u017ee b\u00fdt pops\u00e1na jen jako celek na jin\u00e9 stran\u011b prostoru a\u00a0\u010dasu. V\u0161e je spojeno se v\u0161\u00edm. Na propojen\u00ed v\u00a0subatom\u00e1rn\u00edm sv\u011bt\u011b m\u016f\u017eeme pohl\u00ed\u017eet jako na analogii k\u00a0bo\u017esk\u00e9 jednot\u011b a\u00a0spojen\u00ed v\u0161eho se v\u0161\u00edm.<\/p>\n

HRANICE SMYSLOV\u00c9HO VN\u00cdM\u00c1N\u00cd<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0V\u0161e, co v\u00edme o\u00a0kvantov\u00e9 fyzice, je zalo\u017eeno na lidsk\u00e9m pozorov\u00e1n\u00ed a\u00a0experimentech. V\u00fdzkum kvantov\u00e9 fyziky p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 hranice smyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed. A\u00a0konec konc\u016f ani p\u0159\u00edstroje, kter\u00e9 jsou prodlou\u017een\u00edm na\u0161eho smyslov\u00e9ho vn\u00edm\u00e1n\u00ed, rovn\u011b\u017e nejsou schopn\u00e9 pozorovat pohyby a\u00a0jevy takov\u00e9, jak\u00e9 objektivn\u011b, respektive skute\u010dn\u011b jsou. Z\u00a0toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00e1 na\u0161e p\u0159edstava opl\u00fdv\u00e1 mno\u017estv\u00edm chyb. V\u00a0tomto smyslu lze \u0159\u00edct, \u017ee nikdo nerozum\u00ed kvantov\u00e9 fyzice. Jak by tak\u00e9 mohl, kdy\u017e p\u0159ece nikdo nevid\u011bl jednu jedinou subatom\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1stici, a\u00a0to ani o\u010dima, ani pomoc\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f, proto\u017ee m\u011b\u0159ic\u00ed aparatury dok\u00e1\u017eou m\u011b\u0159it jen \u00fa\u010dinky \u010d\u00e1stic!<\/p>\n

Z\u00a0tohoto d\u016fvodu mus\u00edme p\u0159ipus\u00adtit, \u017ee hmota, tak jak ji vn\u00edm\u00e1me na\u0161imi smysly, neodpov\u00edd\u00e1 skute\u010dnosti. \u017dijeme ve sv\u011bt\u011b klamu a\u00a0iluze, co\u017e n\u00e1s v\u0161ak neru\u0161\u00ed ani neznepokojuje v\u00a0takzvan\u00e9m \u201enorm\u00e1ln\u00edm\u201c \u017eivot\u011b.<\/p>\n

HRANICE MY\u0160LEN\u00cd<\/strong>\u00a0\u00a0\u00a0Tud\u00ed\u017e bychom se m\u011bli zeptat: Lze opustit sv\u011bt smyslov\u00fdch iluz\u00ed? Je pro n\u00e1s d\u016fle\u017eit\u00fd? A\u00a0nakonec: Jak bychom byli schopni odlou\u010dit se od t\u00e9to iluze a\u00a0klamu, pokud by pro n\u00e1s byly d\u016fle\u017eit\u00e9?<\/p>\n

Zv\u00eddavost kvantov\u00fdch fyzik\u016f vede ke st\u00e1le giganti\u010dt\u011bj\u0161\u00edm projekt\u016fm. V\u00a0my\u0161lenkov\u00fdch experimentech do\u0161li k\u00a0poznatku, \u017ee pro zodpov\u011bzen\u00ed a\u00a0pochopen\u00ed ur\u010dit\u00fdch ot\u00e1zek by byla pot\u0159eba hmota cel\u00e9ho Univerza. To samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ekra\u010duje hranice na\u0161ich mo\u017enost\u00ed. Av\u0161ak ji\u017e mnohem d\u0159\u00edve narazilo lidstvo na hranice rozumu.<\/p>\n

Ve filozofii existuje velmi zn\u00e1m\u00fd v\u00fdvod, na n\u011bj\u017e fyzikov\u00e9 velmi \u010dasto zapom\u00ednaj\u00ed. Slavn\u00fd n\u011bmeck\u00fd filozof Kant (1724\u20131804) dosp\u011bl k\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmu z\u00e1v\u011bru: \u201eLidsk\u00fd rozum m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fad\u011bl, \u017ee je zat\u011b\u017eov\u00e1n ot\u00e1zkami, kter\u00e9 nem\u016f\u017ee odm\u00edtnout, proto\u017ee mu jsou polo\u017eeny podstatou rozumu sam\u00e9ho \u2013 kter\u00e9 v\u0161ak neum\u00ed zodpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee lidsk\u00fd rozum p\u0159esahuj\u00ed.\u201c \u0158e\u010deno jednodu\u0161e: \u010clov\u011bk nen\u00ed schopen osvobodit se od klamu pou\u017eit\u00edm sv\u00e9ho rozumu.<\/p>\n

P\u0159enesen\u011b jako p\u0159irovn\u00e1n\u00ed bychom mohli \u0159\u00edct: Stejn\u011b jako ryba \u017eij\u00edc\u00ed ve vod\u011b nem\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt, jak\u00fd je \u017eivot mimo vodu, nem\u016f\u017ee lidsk\u00e1 bytost objasnit iracion\u00e1ln\u00ed nebo metafyzick\u00e9 ot\u00e1zky sv\u00fdm rozumem. V\u00a0nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017ee n\u011bkdy p\u0159iplavat k\u00a0povrchu a\u00a0nadechnout se tam vzduchu.<\/p>\n

Za pov\u0161imnut\u00ed stoj\u00ed, \u017ee v\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b existuj\u00ed zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 se dok\u00e1\u017eou transformovat, jako nap\u0159\u00edklad \u017e\u00e1ba. \u017d\u00e1ba m\u016f\u017ee opustit vodu a\u00a0k\u00a0p\u0159e\u017eit\u00ed pot\u0159ebuje vzduch, kde\u017eto s\u00a0pulcem je tomu naopak. Ten k\u00a0p\u0159e\u017eit\u00ed pot\u0159ebuje vodu, proto\u017ee na vzduchu se udus\u00ed podobn\u011b jako ryba. Ale v\u00a0jist\u00e9m okam\u017eiku, kdy\u017e dozraje \u010das, se pulec prom\u011bn\u00ed v\u00a0\u017e\u00e1bu! Nebylo bez d\u016fvodu, \u017ee posv\u00e1tn\u00e9 zv\u00ed\u0159e v\u00a0Egypt\u011b byla \u017e\u00e1ba\u00a0\u2013 a\u00a0ne pulec.<\/p>\n

Pokra\u010dujme teori\u00ed relativity. Po jej\u00edm zformulov\u00e1n\u00ed str\u00e1vil Einstein n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u0159icet let sv\u00e9ho \u017eivota hled\u00e1n\u00edm teorie, kter\u00e1 by spojovala a\u00a0zahrnovala v\u0161e. Hledal co nejjednodu\u0161\u0161\u00ed rovnici, kter\u00e1 by spojovala v\u0161echny fyzik\u00e1ln\u00ed z\u00e1kony a\u00a0popisova\u00adla jednotu cel\u00e9ho vesm\u00edru od prvotn\u00edho stvo\u0159en\u00ed a\u017e ke zformov\u00e1n\u00ed galaxi\u00ed a\u00a0Zem\u011b. Tohoto c\u00edle nedos\u00e1hl.<\/p>\n

Snad v\u00a0t\u00e9to chv\u00edli m\u016f\u017eeme u\u010dinit z\u00e1v\u011br, \u017ee teprve a\u017e ztroskot\u00e1me na nejhlub\u0161\u00edch \u017eivotn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch, uv\u011bdom\u00edme si skute\u010dn\u00fd v\u00fdznam cesty vedouc\u00ed ven z\u00a0iluze. Faust doch\u00e1z\u00ed k\u00a0pravd\u011b, teprve kdy\u017e za\u017e\u00edv\u00e1 ne\u00fasp\u011bch. V\u00a0\u00favodn\u00edm monologu (V\u00fdchod slunce) 2.\u00a0d\u00edlu se skr\u00fdv\u00e1 mo\u017enost \u0159e\u0161en\u00ed: \u201eDostane se jim v\u011b\u010dn\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 n\u00e1m poskytne radost a\u017e pozd\u011bji\u201c nebo \u201eJi\u017e brzy budou pot\u011b\u0161eni v\u011b\u010dnost\u00ed, kter\u00e1 se pozd\u011bji stejn\u011b tak snese na n\u00e1s.\u201c Tyto v\u00fdroky nazna\u010duj\u00ed rozpozn\u00e1n\u00ed bo\u017esk\u00e9ho aspektu. P\u0159edpokladem a\u00a0podm\u00ednkou pro to je, \u017ee existuje prostor pro toto pozn\u00e1n\u00ed. Co tu m\u016f\u017ee pomoci v\u00edc, ne\u017e \u201enev\u011bd\u011bn\u00ed\u201c, kter\u00e9 u\u017e sv\u00e9ho \u010dasu vyj\u00e1d\u0159il Sokrates, kdy\u017e \u0159ekl: \u201eV\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm\u201c, a\u00a0z\u00a0toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed nesouzen\u00ed lid\u00ed a\u00a0ud\u00e1lost\u00ed?<\/p>\n

Je mnoho knih, kter\u00e9 popisuj\u00ed kvantovou filozofii. Av\u0161ak nen\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed, co tito auto\u0159i napsali, ale to, \u010demu osobn\u011b porozum\u00edme. Co je moje pravda? Co je moje skute\u010dnost?<\/p>\n

Av\u0161ak bu\u010fme opatrn\u00ed s\u00a0takov\u00fdmi\u00a0prohl\u00e1\u0161en\u00edmi, proto\u017ee vn\u00edm\u00e1n\u00ed a\u00a0my\u0161len\u00ed na z\u00e1klad\u011b zku\u0161enosti je, jak bylo \u0159e\u010deno d\u0159\u00edve, nedokonal\u00e9 a\u00a0ne\u00fapln\u00e9, a\u00a0proto v\u00a0podstat\u011b nespr\u00e1vn\u00e9. N\u00e1sledkem toho je, \u017ee nem\u016f\u017eeme v\u00a0ni\u010dem v\u011b\u0159it ani sami sob\u011b, ani expert\u016fm. Teorie vymy\u0161len\u00e9 lidmi jsou v\u00a0z\u00e1sad\u011b nejist\u00e9. To plat\u00ed jak pro kvantovou fyziku, tak pro spiritualitu. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk mus\u00ed dos\u00e1hnout sv\u00e9ho vlastn\u00edho pozn\u00e1n\u00ed. Pot\u0159ebujeme vlastn\u00ed, pravou a\u00a0svatou v\u011bdu, uzdravuj\u00edc\u00ed v\u011bdu ve smyslu, \u017ee n\u00e1s u\u010din\u00ed posv\u011bcen\u00fdmi, to znamen\u00e1 celistv\u00fdmi.\u00a0\uf0b5<\/p>\n

\u00a0\"Kvantov\u00e1<\/a><\/p>\n

1\/ Descartes byl slavn\u00fd u\u010denec a\u00a0filozof, kter\u00fd \u017eil v\u00a0letech 1596\u20131650. V\u00a0letech 1619\u20131620 udr\u017eoval intenzivn\u00ed styky s\u00a0rosenkruci\u00e1ny t\u00e9 doby a\u00a0cenil si jich natolik, \u017ee jim dokonce v\u011bnoval jednu ze sv\u00fdch hlavn\u00edch prac\u00ed. To mu p\u0159ineslo tak silnou nelibost c\u00edrkve, \u017ee se c\u00edtil nu\u00adcen ofici\u00e1ln\u011b pop\u0159\u00edt sv\u00e9 vztahy s\u00a0rosenkruci\u00e1ny (i\u00a0kdy\u017e d\u00e1l pokra\u010doval v\u00a0obran\u011b jejich ide\u00e1l\u016f), aby neohrozil svou pozici a\u00a0pov\u011bst renomovan\u00e9ho v\u011bdce. V\u00a0roce 1637 zalo\u017eil sice metodick\u00fd racionalismus, ale rovn\u011b\u017e ho velmi p\u0159itahoval sv\u011bt nadp\u0159irozena, kter\u00fd cht\u011bl v\u011bdecky prozkoumat a\u00a0vyvodit z\u00a0toho d\u016fkaz Boha (co\u017e se mu v\u0161ak nepoda\u0159ilo).<\/strong><\/p>\n

2\/ Zde se nebudeme zab\u00fdvat \u010dtvrtou silou, slabou interakc\u00ed; podle na\u0161ich p\u0159edstav by to mohlo souviset s\u00a0elektrickou silou. Tato s\u00edla je na pochopen\u00ed nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/strong><\/p>\n

3\/ J. W. Goethe: Faust<\/em><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kvantov\u00e1 fyzika je v\u011bda, kter\u00e1 se v\u011bnuje nejmen\u0161\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dk\u00e1m v\u00a0subatom\u00e1rn\u00ed oblasti. N\u00e1\u0161 ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot s\u00a0po\u010d\u00edta\u010di, televiz\u00ed a\u00a0CD by bez kvantov\u00e9 fyziky nebyl mo\u017en\u00fd. P\u0159esto je toto v\u011bdn\u00ed odv\u011btv\u00ed tajemnou, \u201eokultn\u00ed\u201c, nepochopitelnou v\u011bdou t\u00e9m\u011b\u0159 pro v\u0161echny lidi. M\u00e1lokdo ch\u00e1pe tyto z\u00e1hadn\u00e9 skute\u010dnosti, a\u00a0to je vlastn\u011b d\u016fvodem, pro\u010d je st\u00e1le mnoho skryt\u00e9ho a\u00a0nevysv\u011btlen\u00e9ho. Mnoho v\u011bdc\u016f se v\u011bnuje […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"episode_type":"","audio_file":"","podmotor_file_id":"","podmotor_episode_id":"","cover_image":"","cover_image_id":"","duration":"","filesize":"","filesize_raw":"","date_recorded":"","explicit":"","block":"","itunes_episode_number":"","itunes_title":"","itunes_season_number":"","itunes_episode_type":"","wds_primary_category":0,"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-1603","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.5","language":"sk","enabled_languages":["cz","sk"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"sk":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1603","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1603"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1603\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}