{"id":2203,"date":"2014-03-02T13:44:33","date_gmt":"2014-03-02T12:44:33","guid":{"rendered":"http:\/\/www.rosicrucianum.cz\/?p=2203"},"modified":"2022-02-10T17:23:50","modified_gmt":"2022-02-10T16:23:50","slug":"naslouchej-hudbe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/blog\/2014\/03\/02\/naslouchej-hudbe\/","title":{"rendered":"Naslouchej hudb\u011b!"},"content":{"rendered":"

Skryt\u00fd zlat\u00fd proud v\u00a0d\u00edle Williama Shakespeara<\/strong><\/em><\/p>\n

\"O\u00a0t\u00e9toWilliam Shakespeare, posledn\u00ed velk\u00fd bard, jak je n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1n, byl nejrozmanit\u011bj\u0161\u00edmi zp\u016fsoby konfronta\u010dn\u00ed. Jednou otev\u00edr\u00e1 na\u0161e o\u010di, jindy n\u00e1s ut\u011b\u0161uje a pot\u0159et\u00ed otev\u00edr\u00e1 bolav\u00e9 m\u00edsto nehtem sv\u00e9ho ukazov\u00e1\u010dku.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako n\u011bkdo, kdo neochv\u011bjn\u011b h\u00e1jil vnit\u0159n\u00ed ctnost. V\u00a0knize cit\u00e1t\u016f z\u00a019.\u00a0stolet\u00ed, Sb\u00edrka zn\u00e1m\u00fdch cit\u00e1t\u016f (A collection of familiar Quotations), zapl\u0148uj\u00ed Shakespearovy cit\u00e1ty 122 stran, zat\u00edmco v\u00a0t\u00e9to knize bylo jen 37 cit\u00e1t\u016f z\u00a0Bible. Nen\u00ed divu, \u017ee je n\u011bkdy Shakespearovo d\u00edlo popisov\u00e1no jako \u201elaick\u00e1 bible\u201c a n\u011bkdy, mimochodem, tak\u00e9 jako \u201emaska Rosikruci\u00e1n\u016f\u201c.
\nJan van Rijckenborgh, zakladatel \u0161koly modern\u00edho K\u0159\u00ed\u017ee s\u00a0R\u016f\u017e\u00ed, pojedn\u00e1v\u00e1 n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem o\u00a0aktivn\u00ed s\u00edle spisovatel\u016f takov\u00e9ho velk\u00e9ho kalibru. \u0158\u00edk\u00e1:
\n\u201eOpravdov\u00e9 um\u011bn\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt vytv\u00e1\u0159eno a za\u017e\u00edv\u00e1no, kdy\u017e jsou lid\u00e9 dotknuti silami nadpozemsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Kdy\u017e opravdov\u00fd spisovatel za\u010d\u00edn\u00e1 ps\u00e1t, objev\u00ed se magick\u00e1 s\u00edla. \u010casto pro to nem\u016f\u017eeme zjistit d\u016fvod, ale cel\u00e9 jeho d\u00edlo pak vyza\u0159uje tuto s\u00edlu. Jen ti, kte\u0159\u00ed to pochop\u00ed a maj\u00ed p\u0159\u00edstup k\u00a0tomuto d\u00edlu, maj\u00ed stejn\u00fd n\u00e1zor. Pozn\u00e1vaj\u00ed tuto pr\u00e1ci jako p\u0159emos\u0165uj\u00edc\u00ed um\u011bn\u00ed.\u201c
\nZ\u00e1klad Shakespearova d\u00edla je pro svou um\u011bleckou vitalitu st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee se z\u00e1klad lidsk\u00fdch vztah\u016f v\u00a0soci\u00e1ln\u00edm, psychologick\u00e9m a duchovn\u00edm ohledu v\u00a0z\u00e1sad\u011b nezm\u011bnil a proto\u017ee jeho tvo\u0159iv\u00e1 forma a\u00a0obsah neomezili \u017eivot, ale pokusili se ho nechat plynout jako zlat\u00fd proud jednoty, spojuj\u00edc\u00ed moudrost s\u00a0transformac\u00ed, l\u00e1sku s\u00a0obnovou a kr\u00e1su se silou.Pro sou\u010dasn\u00e9 americk\u00e9 studenty literatury se Shakespearova \u0159e\u010d zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u0159e\u010d takzvan\u00fdch osv\u00edcen\u00fdch filosof\u016f nebo \u0159e\u010d guru\u016f managementu. To je n\u011bco k\u00a0zamy\u0161len\u00ed, proto\u017ee skryt\u00fd zlat\u00fd proud m\u016f\u017ee \u017e\u00edt a jeho jednota m\u016f\u017ee vzniknout \u2013 nebo znovu vznikat \u2013 jen b\u011bhem hry nebo p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed Shakespearova d\u00edla samotn\u00e9ho. M\u011bli bychom Shakespeara za\u017e\u00edvat, nejl\u00e9pe z\u00a0pozice herce jedn\u00e9 z\u00a0jeho her.<\/span><\/p>\n

Spisovatel William Shakespeare \u010derpal z\u00a0velmi bohat\u00e9 m\u00eds\u00edc\u00ed n\u00e1doby anglick\u00e9 renesance, obdob\u00ed\u00a0Anglie v\u00a016. stolet\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zelo radik\u00e1ln\u00edmu osv\u00edcenstv\u00ed\u00a017. stolet\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b tohoto bohatstv\u00ed byl Shakespeare schopen nas\u00e1vat prvky kultury, v\u011bdy, hermetismu, alchymie, \u017eidovstv\u00ed, mystick\u00e9 a \u0159eck\u00e9 moudrosti tak \u0159\u00edkaj\u00edc ze vzduchu. Mistrovsk\u00fdm zp\u016fsobem ve sv\u00fdch komedi\u00edch, stejn\u011b jako v trag\u00e9di\u00edch spojoval tyto prvky s\u00a0lidsk\u00fdmi vlastnostmi jako cti\u017e\u00e1dost, z\u00e1vist a \u017e\u00e1rlivost.
\n\"\u010casopisShakespeare cht\u011bl uk\u00e1zat, \u017ee odpov\u011bdnost za tyto negativn\u00ed emoce spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0samotn\u00fdch lidech. Krom\u011b toho Shakespeare v\u017edy nab\u00edzel nad\u011bji, jin\u00fdmi slovy, poskytoval ur\u010dit\u00fd vhled t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se z\u00e1v\u011bru, dokonce i\u00a0v\u00a0Macbethovi. Byl to velk\u00fd vhled do lidskosti a uv\u011bdom\u011bn\u00ed.
\nNicm\u00e9n\u011b rozv\u00e1d\u00ed tak\u00e9 pozitivn\u00ed emoce, zvl\u00e1\u0161t\u011b ve sv\u00fdch komedi\u00edch.
\nPojedn\u00e1vaj\u00ed o l\u00e1sce ve v\u0161ech jej\u00edch odst\u00ednech. Hlavn\u00ed postava, obvykle \u017eena, je zt\u011blesn\u011bn\u00edm nesobeck\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00e1 nem\u00e1 protiklad a kter\u00e1 ve skute\u010dnosti nen\u00ed z\u00a0tohoto sv\u011bta. Nap\u0159\u00edklad Rosalinda v\u00a0Jak se v\u00e1m l\u00edb\u00ed (As You Like It). Ten, kdo se chce o\u017eenit s\u00a0Rosalindou, by m\u011bl proj\u00edt v\u00fdvojem, kter\u00fd m\u00e1 charakter zasv\u011bcen\u00ed. Tento prvek zasv\u011bcen\u00ed je je\u0161t\u011b n\u00e1padn\u011bji p\u0159\u00edtomen v\u00a0Kupci ben\u00e1tsk\u00e9m (The\u00a0Merchant of Venice), ve kter\u00e9m m\u016f\u017eeme vylo\u017eit t\u0159i svatby na konci jako nov\u00e9 spojen\u00ed na t\u0159ech \u00farovn\u00edch Ducha a du\u0161e a\u017e k\u00a0dokonalosti.
\nM\u016f\u017eeme to naj\u00edt tak\u00e9 v\u00a0Alchymick\u00e9 svatb\u011b Christiana Rosenkreuze (Alchymische Hochzeit des Christian Rosenkreuz) a pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 v\u00a0Duchovn\u00ed svatb\u011b (Geestelike Brulocht) od Jana van\u00a0Ruusbroeca. T\u00fdk\u00e1 se to alchymick\u00e9 svatby jako zasv\u011bcen\u00ed do moudrosti a l\u00e1sky, jak je to podobn\u011b vyj\u00e1d\u0159eno v Mozartov\u011b Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tn\u011b (Zauberfl\u00f6te) hudbou.
\nShakespearovy komedie jsou lehk\u00e9 a \u017eiv\u00e9, s\u00a0hrav\u00fdmi a \u010dasto dvojzna\u010dn\u00fdmi pozn\u00e1mkami, jako v\u00a0epilogu Rosalindy. V\u0161e z\u016fst\u00e1v\u00e1 veselohrou, pr\u00e1v\u011b jako je Alchymick\u00e1 svatba CRC tak\u00e9 pln\u00e1 hravosti, s\u00a0divadlem a\u00a0dramatem ve slu\u017eb\u011b vhledu, moudrosti a transformace. A stejn\u011b tak Jakob Boehme, sou\u010dasn\u00edk Shakespeara, nech\u00e1v\u00e1 sedm duch\u016f svat\u00e9ho Ducha tan\u010dit a \u201eradostn\u011b kyp\u011bt\u201c.
\nTo je kontext, sc\u00e9na pro za\u017eit\u00ed anglick\u00e9 renesance. Konec konc\u016f anglick\u00fd bard pravd\u011bpodobn\u011b zam\u00fd\u0161lel nejen bavit lidi, ale tak\u00e9 umo\u017enit jim tu\u0161it n\u011bco ze skryt\u00e9ho duchovn\u00edho zlata univerz\u00e1ln\u00ed moudrosti, jak to bylo jist\u011b zam\u00fd\u0161leno tak\u00e9 v Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tn\u011b.
\nNav\u00edc bylo kulturn\u00ed pole Anglie bohat\u00e9. Italsk\u00e1 a vl\u00e1msk\u00e1 renesance zjevn\u011b ovlivnily Albion (archaick\u00fd n\u00e1zev pro Anglii, pozn. p\u0159ekl.). Osv\u00edcen\u00e9 my\u0161lenky Ficina a Giordana Bruna s\u00a0jejich hermetickou a\u00a0neoplatonskou moudrost\u00ed tam u\u017e na\u0161ly \u00farodnou p\u016fdu. S\u00e1m Bruno se pokou\u0161el d\u00e1vat hodiny u\u010ditel\u016fm Oxfordu a kl\u00ed\u010dov\u00e9 postavy jako John Dee, stejn\u011b jako Francis Bacon byly na dvo\u0159e Al\u017eb\u011bty I. dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

John Dee vydal v\u00a0Antverp\u00e1ch v\u00a0roce 1564 svou Monas Hieroglyphica a tato kniha byla v\u00a0Anglii velmi v\u00fdznamn\u00e1, stejn\u011b jako ve zbytku Evropy a\u017e do 17. stolet\u00ed. Zahrnovala \u0159eckou moudrost Pythagora a\u00a0egyptskou moudrost o hv\u011bzd\u00e1ch, stejn\u011b jako moudrost alchymick\u00e9 transformace, v\u0161echny univerz\u00e1ln\u00ed znalosti spojen\u00e9 se symbolem Merkura, symbolem Herma Trismegista. Sou\u010dasn\u011b obsahovala magick\u00fd v\u00fdklad Pythagorova Tetraktysu a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed des\u00edtky, kter\u00e1 se pro zm\u011bnu vztahuje k\u00a0Sefirotu z\u00a0\u017eidovsk\u00e9 moudrosti.
\nPro Pythagora tetraktys symbolizoval dokonalost, koresponduj\u00edc\u00ed s\u00a0harmoni\u00ed sf\u00e9r, skrytou, p\u0159esto v\u017edy p\u0159\u00edtomnou vesm\u00edrnou hudbu.<\/p>\n

Co to m\u00e1 d\u011blat s\u00a0Williamem Shakespearem? Pro odpov\u011b\u010f sledujme Jessiku z\u00a0Kupce ben\u00e1tsk\u00e9ho. Jessika symbolizuje du\u0161i, kter\u00e1 uskute\u010d\u0148uje mystickou prom\u011bnu do sv\u011bta Sv\u011btla. B\u011bhem posv\u00e1tn\u00e9 noci jej\u00ed \u017eenich, Lorenzo, odhaluje sv\u00e9 nev\u011bst\u011b p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdmi slovy harmonii sf\u00e9r, o kter\u00e9 mluvil Pythagoras:<\/p>\n

\u201eJak sladce sp\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit nad t\u00edmto b\u0159ehem!<\/em>
\n Zde sed\u011bt budeme a nech\u00e1vat zvuk\u016fm hudby vloudit do na\u0161ich u\u0161\u00ed jemn\u00e9 ticho a noc stane se doteky sladk\u00e9 harmonie.<\/em>
\n Posa\u010f se, Jessiko. Pohl\u00e9dni, jak hust\u011b je dno nebes vykl\u00e1dan\u00e9 patinou z\u00e1\u0159iv\u00e9ho zlata:<\/em>
\n Nen\u00ed tam nejmen\u0161\u00edho kruhu, kter\u00fd spat\u0159uje\u0161, ale ve sv\u00e9m pohybu jak and\u011bl zp\u00edv\u00e1, st\u00e1le k ch\u00f3ru mladistv\u00fdch cherub\u00edn\u016f,<\/em>
\n takov\u00e1 je harmonie v\u00a0nesmrteln\u00fdch du\u0161\u00edch.<\/em>
\n Ale zat\u00edmco tento bl\u00e1tiv\u00fd \u0161at rozkladu ji v\u00a0sob\u011b hrub\u011b uzav\u0159el, nem\u016f\u017eeme ji sly\u0161et.<\/em>
\n \u010clov\u011bk, kter\u00fd v\u00a0sob\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou hudbu,<\/em>
\n ani nen\u00ed pohnut souladem sladk\u00fdch zvuk\u016f,<\/em>
\n je p\u0159ipraven ke zrad\u00e1m, lstem a loupen\u00ed;<\/em>
\n a\u0165 \u017e\u00e1dn\u00e9mu takov\u00e9mu \u010dlov\u011bku se ned\u016fv\u011b\u0159uje. V\u011bnuj pozornost hudb\u011b.\u201c<\/em>
\n [Kupec ben\u00e1tsk\u00fd, d\u011bjstv\u00ed V, sc\u00e9na 1]<\/em><\/p>\n

N\u011bmci \u0159\u00edkaj\u00ed: \u201eRozhn\u011bvan\u00ed lid\u00e9 nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsn\u011b\u201c (\u201eB\u00f6se Menschen haben keine Lieder\u201c), co\u017e znamen\u00e1 to stejn\u00e9, ale Shakespeare vysv\u011btluje, \u017ee n\u00e1s obklopuje pom\u00edjiv\u00fd \u0161at rozkladu, kter\u00fd n\u00e1s dus\u00ed a zp\u016fsobuje, \u017ee nem\u016f\u017eeme sly\u0161et dokonalou harmonii hudby sf\u00e9r. P\u0159esto se Jessika a Lorenzo, nev\u011bsta a \u017eenich, vydali na cestu, stejn\u011b jako Pamina a Tamino z\u00a0Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tny uvid\u011bli mo\u017enost ud\u011blat sv\u016fj pom\u00edjiv\u00fd \u0161at transparentn\u00edm a proto je u\u017e nesv\u00edral a jejich v\u011bdom\u00ed se otev\u0159elo vesm\u00edrn\u00e9 harmonii. Vskutku se to t\u00fdk\u00e1 bo\u017esk\u00e9 klenby, vykl\u00e1dan\u00e9 vrstvami z\u00e1\u0159iv\u00e9ho zlata. T\u00fdk\u00e1 se to zlat\u00e9ho svatebn\u00edho \u0161atu, roucha, kter\u00e9 n\u00e1s neobklopuje a nedus\u00ed, ale kter\u00e9 se, vy\u017eivov\u00e1no a vytv\u00e1\u0159eno l\u00e1skou, t\u0159pyt\u00ed jako z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165, soma psychikon.<\/p>\n

Nav\u00edc se ve h\u0159e Kupec ben\u00e1tsk\u00fd, v\u00a0posledn\u00ed, zd\u00e1nliv\u011b hrav\u00e9, a\u010dkoli smyslupln\u00e9 h\u0159e objevuje Porcie a\u00a0jej\u00ed slu\u017eebn\u00e1, Nerissa. Nerissa je jm\u00e9no mo\u0159sk\u00e9 nymfy.
\nV\u00a0mysterijn\u00edm rom\u00e1nu Alchymick\u00e1 svatba Christiana Rosenkreuze anno 1459 se p\u00e1t\u00fd den tak\u00e9 objevuj\u00ed mo\u0159sk\u00e9 nymfy, zmi\u0148ovan\u00e9 v\u00a0nes\u010detn\u00fdch legend\u00e1ch. Tam zp\u00edvaj\u00ed svou sedmin\u00e1sobnou milostnou p\u00edse\u0148 nov\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stavu: \u201eCo n\u00e1s m\u016f\u017ee p\u0159ekonat? L\u00e1ska. Jak m\u016f\u017eeme L\u00e1sku naj\u00edt? Skrze L\u00e1sku. Na \u010dem jsou zalo\u017eena dobr\u00e1 d\u00edla? Na L\u00e1sce. Jak jsou dva spojeni? L\u00e1skou.\u201c
\nVra\u0165me se na okam\u017eik k\u00a0Johnovi Dee, kter\u00fd v\u00a0Shakespearov\u011b dob\u011b slou\u017eil na dvo\u0159e Al\u017eb\u011bty I. a\u00a0kter\u00e9mu spisovatel Gustav Meyrink v\u011bnoval sv\u016fj rom\u00e1n And\u011bl z\u00e1padn\u00edho okna (Der Engel vom westlichen Fenster). N\u011bkdy je ozna\u010dov\u00e1n jako \u201emagus\u201c (mudrc) al\u017eb\u011bt\u00ednsk\u00e9 doby; byl matematikem a\u00a0m\u00e1gem a tak\u00e9 esoterickou a mystickou osobnost\u00ed, kter\u00e1 hluboce ovlivnila b\u00e1snick\u00e9 hnut\u00ed, kter\u00e9 Al\u017eb\u011bta o\u017eivila. M\u011bl velk\u00fd vliv na duchovn\u00ed klima v\u00a0Anglii a N\u011bmecku (i \u010cech\u00e1ch) v\u00a016.\u00a0stolet\u00ed a na Rosikruci\u00e1ny v\u00a0N\u011bmecku (v t\u00e9 dob\u011b T\u00fcbingensk\u00fd kruh), kte\u0159\u00ed byli inspirov\u00e1ni symbolem z\u00a0Monas Hieroglyphica, symbolem Merkura, kter\u00fd pova\u017eovali a st\u00e1le pova\u017euj\u00ed za zavr\u0161uj\u00edc\u00ed spojitost v\u0161ech znamen\u00ed (zv\u011brokruhu). Rtu\u0165, kov, kter\u00fd je spojen s\u00a0Merkurem, je \u00fadajn\u011b matkou v\u0161ech kov\u016f, proto\u017ee udr\u017euje st\u0159\u00edzliv\u00fd vhled, o\u010di\u0161\u0165uje mysl a v\u011bdom\u00ed a ob\u010derstvuje du\u0161i. Merkur symbolizuje \u010d\u00edslo 5 a aktivitu (nesmrteln\u00e9) du\u0161e.
\n\u0158\u00edk\u00e1me, \u017ee Merkur pe\u010duje o Osv\u00edcen\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm Rozumu, o obnovu makrokosmu a mikrokosmu. Ve zde p\u0159edstavovan\u00e9m vyobrazen\u00ed poskytl John Dee n\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed prvky. Na tituln\u00ed stran\u011b byly zn\u00e1zorn\u011bny kapky rosy s\u00a0komplikovan\u00fdmi odkazy na k\u0159\u00ed\u017e v \u201esymbolice monas\u201c. Star\u0161\u00ed tradice, kter\u00e1 vysv\u011btluje \u201eRosikruci\u00e1na\u201c jako slovo odvozen\u00e9 z\u00a0latinsk\u00fdch slov ros (rosa) a crux (k\u0159\u00ed\u017e), nach\u00e1z\u00ed v\u00a0Deeov\u011b Monas Hieroglyphica pevnou oporu. V\u00a0\u0161ir\u0161\u00edm kulturn\u00edm kontextu Merkur nebo st\u0159\u00edzliv\u00e1, \u010dist\u00e1 mysl nesmrteln\u00e9 du\u0161e obnovuje v\u011bdy a um\u011bn\u00ed, jak tak\u00e9 vysv\u011btlil Francis Bacon ve sv\u00e9m kl\u00ed\u010dov\u00e9m d\u00edle Velk\u00e9 obnoven\u00ed (The\u00a0great Instauration). Toto d\u00edlo nese podtitul \u201eUniverz\u00e1ln\u00ed a v\u0161eobecn\u00e1 reformace cel\u00e9ho sv\u011bta skrze obnovu v\u0161ech um\u011bn\u00ed a v\u011bd\u201c. V\u00a0ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b toto nal\u00e9h\u00e1n\u00ed k\u00a0celkov\u00e9 obnov\u011b \u010din\u00ed spravedlnost \u201ehroz\u00edc\u00edm kop\u00edm\u201c (\u201eshaker of the spear\u201c), podle Jaapa Ruselera b\u011bhem p\u0159edn\u00e1\u0161ky o\u00a0p\u016fvodu slavn\u00e9ho spisovatele. P\u0159\u00edjmen\u00ed \u201eShakespear\u201c odkazuje na bohyni, kter\u00e1 je zosobn\u011bn\u00edm bo\u017esk\u00e9 moudrosti a inteligence: Pallas Ath\u00e9nu, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no znamen\u00e1: \u201ehroz\u00edc\u00ed kop\u00edm\u201c (\u201eshaker of the spear\u201c). Vrh\u00e1 o\u0161t\u011bp proti draku nev\u011bdomosti t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu \u010dlov\u011bka.
\nVelk\u00e9 obnoven\u00ed Francise Bacona jako t\u0159et\u00ed pokus o zapojen\u00ed se do n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho z\u00e1pasu u\u017e nem\u016f\u017ee b\u00fdt po reformaci a protireformaci opominuto, ale zam\u00fd\u0161l\u00ed obnovu um\u011bn\u00ed a v\u011bd. K\u00a0\u010demu? Aby n\u00e1sledoval v\u011bdeckou metodu k\u00a0dosa\u017een\u00ed stavu osv\u00edcen\u00ed, po kter\u00e9m je samotn\u00fdmi lidmi dokon\u010dena posledn\u00ed (sedm\u00e1) kapitola.
\nPravda je l\u00e1ska jako kontext jedn\u00e1n\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 jako zbra\u0148, ale ta l\u00e1ska, kterou m\u011bl Shakespeare na mysli, je sp\u00ed\u0161e odzbrojuj\u00edc\u00ed. Jen tato l\u00e1ska je schopna m\u00edrnit spravedlnost milost\u00ed; p\u0159esto ve sv\u011bt\u011b v\u017edy nach\u00e1z\u00edme argumenty pro na\u0161e pr\u00e1vo, i kdy\u017e se v\u00a0rozumu a v\u00a0lidsk\u00e9 racionalit\u011b oz\u00fdv\u00e1 jin\u00fd vzkaz.<\/p>\n

\u201eVlastnost\u00ed milosti nen\u00ed n\u00e1tlak;<\/em>
\n pad\u00e1 jako m\u00edrn\u00fd nebesk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165<\/em>
\n dol\u016f k\u00a0zemi: je dvakr\u00e1t po\u017eehnan\u00e1;<\/em>
\n \u017eehn\u00e1 tomu, kdo d\u00e1v\u00e1 a tomu, kdo bere:<\/em>
\n je nejmocn\u011bj\u0161\u00ed z\u00a0nejmocn\u011bj\u0161\u00edch: st\u00e1v\u00e1 se<\/em>
\n korunovan\u00e9mu monarchovi lep\u0161\u00ed ne\u017e jeho koruna;<\/em>
\n jeho \u017eezlo ukazuje s\u00edlu sv\u011btsk\u00e9 moci,<\/em>
\n symbol \u00facty a majest\u00e1tu,<\/em>
\n v\u00a0n\u011bm s\u00eddl\u00ed hr\u016fza a strach kr\u00e1l\u016f;<\/em>
\n ale milost je nad touto \u017eezlem vl\u00e1dnouc\u00ed moc\u00ed;<\/em>
\n je dosazena na tr\u016fn v\u00a0srdci kr\u00e1l\u016f,<\/em>
\n je vlastnost\u00ed samotn\u00e9ho Boha.\u201c<\/em>
\n [Kupec ben\u00e1tsk\u00fd, d\u011bjstv\u00ed IV, sc\u00e9na 1]<\/em><\/p>\n

Tento p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00faryvek z Kupce ben\u00e1tsk\u00e9ho ilustruje, kr\u00e1tce \u0159e\u010deno, povahu obnovy, kter\u00e1 je spojena s\u00a0l\u00e1skou: v\u0161echno p\u0159ijmout, v\u0161eho zanechat a t\u00edm v\u0161echno obnovit. Tento nov\u00fd postoj hermetick\u00e9ho \u010dlov\u011bka je dokonce v\u00edce ne\u017e dvoj\u00ed po\u017eehn\u00e1n\u00ed; je to um\u011bn\u00ed \u017e\u00edt z\u00a0pramene srdce panovn\u00edka, z\u00a0kr\u00e1le nebo kr\u00e1lovny jako symbol\u016f samotn\u00e9ho bo\u017estva.
\nSkryt\u00fd zlat\u00fd proud v\u00a0Shakespearov\u011b d\u00edle je nepopsateln\u00fd, ale je p\u0159\u00edtomn\u00fd v\u017edy, kdy\u017e lid\u00e9 hraj\u00ed se zan\u00edcen\u00edm a v\u0161ichni, obecenstvo i herci mohou za\u017e\u00edt hloubku z\u00e1kladn\u00ed skute\u010dnosti jako \u201enez\u00e1klad\u201c (\u201eUngrund\u201c) Jakoba Boehma. Je to energie, kter\u00e1 prom\u011b\u0148uje v\u011bdom\u00ed a pozn\u00e1n\u00ed bli\u017en\u00edho jako \u010dlov\u011bka a jako potenci\u00e1ln\u00edho bo\u017estva.
\nV\u011bnuj pozornost hudb\u011b!
\nTo se od n\u00e1s po\u017eaduje um\u011bn\u00ed \u017e\u00edt, proto\u017ee zlato, kter\u00e9 se t\u0159pyt\u00ed, nen\u00ed pro zisk, ale pro byt\u00ed. Toto um\u011bn\u00ed je Kr\u00e1lovsk\u00e9 um\u011bn\u00ed, ve kter\u00e9m L\u00e1ska z\u00e1\u0159\u00ed jako nezapadaj\u00edc\u00ed slunce: nen\u00ed ani zem\u011b ani m\u011bs\u00edc, za nimi\u017e se slunce bude ukr\u00fdvat a slunce rozpou\u0161t\u00ed mraky a nech\u00e1v\u00e1 m\u00edrn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 padat jako milost.
\nJestli existuje n\u011bkdo, kdo sv\u00fdm d\u00edlem nav\u017edy obnovil um\u011bn\u00ed a jazyk, byl to Shakespeare, kdo ovlivnil angli\u010dtinu, jak se mezit\u00edm uk\u00e1zalo. Je to \u201enav\u017edy\u201c, jak se \u0159\u00edk\u00e1 v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b.
\nA tak\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt dok\u00e1z\u00e1no, na z\u00e1klad\u011b stop alchymie a svobodn\u00e9ho zedn\u00e1\u0159stv\u00ed v\u00a0jeho d\u00edle, je\u0161t\u011b p\u0159ed Mozartem v\u00a0Kouzeln\u00e9 fl\u00e9tn\u011b.
\nAv\u0161ak tajemstv\u00ed lze nal\u00e9zt ve v\u011bdom\u00e9m za\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed podstaty protiklad\u016f, v\u00a0souladu t\u011bchto protiklad\u016f, kter\u00e9 mohou b\u00fdt za\u017e\u00edv\u00e1ny pouze du\u0161\u00ed. A Jessika a Lorenzo za\u017e\u00edvaj\u00ed tuto nesm\u00edrnou konjunkci na pr\u016fzra\u010dn\u00e9m nebi a sly\u0161\u00ed jeho hudbu! Usly\u0161eli jsme n\u00e1roky, jak\u00e9 klade Shakespeare na tyto du\u0161e a\u00a0jakou kvalitu p\u0159isuzuje t\u011bmto du\u0161\u00edm.
\nNejsou du\u0161emi, kter\u00e9 se nechaj\u00ed zcela uzav\u0159\u00edt sv\u00fdm \u201ebl\u00e1tiv\u00fdm \u0161atem rozkladu\u201c, dus\u00edc\u00edm a\u00a0pom\u00edjiv\u00fdm \u0161atem, ale jsou nesmrteln\u00fdmi du\u0161emi, kter\u00e9 \u201edotknuty sladkou harmoni\u00ed\u201c mohou sly\u0161et a\u00a0vid\u011bt. Shakespeare d\u016frazn\u011b varuje p\u0159ed lidmi s\u00a0pod\u0159adn\u00fdm du\u0161evn\u00edm \u0161atem. Takov\u00ed lid\u00e9 jsou p\u0159ipraveni ke \u201ezrad\u00e1m, lstem a loupen\u00ed\u201c a nem\u011blo by se jim nikdy d\u016fv\u011b\u0159ovat.
\n\u0158ekli bychom: \u201enaklon\u011bni ve\u0161ker\u00e9mu zlu\u201c. To tak\u00e9 zapad\u00e1 do Shakespearovy doby, doby koncepce holandsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed Bible, ve kter\u00e9 se v Genesis hovo\u0159\u00ed o povaze \u201ezla\u201c takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka: jeho \u201ev\u00fdplody my\u0161lenek srdce\u201c, a proto zl\u00e9ho a zcela zka\u017een\u00e9ho. V\u00a0protikladu ke zrad\u011b a ned\u016fv\u011b\u0159e jsou v\u011brnost a\u00a0l\u00e1ska a\u00a0vzhledem k\u00a0tomu nen\u00ed divu, \u017ee tolik her, obzvl\u00e1\u0161t\u011b jeho komedi\u00ed, kon\u010d\u00ed svatbami. Ty se net\u00fdkaj\u00ed obvykl\u00fdch svateb, kter\u00e9 m\u011bl Shakespeare na mysli, ale kvalitativn\u011b u\u0161lechtil\u00fdch svateb, jako v\u00fdsledek procesu.
\nTo tvo\u0159\u00ed odkaz na alchymii mezi mu\u017eem a \u017eenou s\u00a0v\u00fdsledn\u00fdm zlat\u00fdm svatebn\u00edm \u0161atem, jak to zobrazuje nordick\u00e1 vikingsk\u00e1 mytologie. Na Lofot\u00e1ch m\u016f\u017eeme vid\u011bt na zlat\u00e9 miniatu\u0159e svatbu bo\u017esk\u00e9ho p\u00e1ru; je nutno d\u00edvat se na ni lupou, tak mal\u00e1 je, ale jemn\u00e1, ryz\u00ed zlato.
\nT\u00edm je\u0161t\u011b nen\u00ed zlat\u00e1 dr\u00e1ha projevena.
\nAle \u201ev\u011bnuj pozornost hudb\u011b\u201c \u2013 naslouchej hudb\u011b! Po v\u0161ech t\u011bch stalet\u00edch st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 schopnost sly\u0161et a za\u017e\u00edvat takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee dokonce vyb\u00edrav\u00fd, sou\u010dasn\u00fd americk\u00fd student d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost \u0159e\u010di Shakespeara p\u0159ed m\u00f3dn\u00edmi fr\u00e1zemi a popul\u00e1rn\u00edmi obrazy.<\/p>\n

Zaposlouchejme se do hudby, do hudby sf\u00e9r, dokud je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee proniknout skrz smog satelitn\u00edch sign\u00e1l\u016f a\u00a0vesm\u00edrn\u00fd prach, ale tak\u00e9 vnit\u0159n\u011b, pokud jsme je\u0161t\u011b schopni sly\u0161et p\u0159es n\u00e1\u0161 vnit\u0159n\u00ed \u0161um.\u00a0\u272a<\/p>\n

———-<\/p>\n

obr\u00e1zek:<\/em>
\n O\u00a0t\u00e9to malb\u011b ze sb\u00edrky Cobbe se n\u011bkte\u0159\u00ed u\u010denci domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee to je nejhodnov\u011brn\u011bj\u0161\u00ed Shakespear\u016fv portr\u00e9t.<\/strong><\/em><\/p>\n

koment\u00e1\u0159 1:<\/em>
\n Osv\u00edcen\u00e9 my\u0161lenky Ficina a Giordana Bruna s\u00a0jejich hermetickou a neoplatonskou moudrost\u00ed na\u0161ly v\u00a0Albionu sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed \u00farodnou p\u016fdu.<\/strong><\/em><\/p>\n

koment\u00e1\u0159 2:<\/em>
\n Vlastnost\u00ed milosti nen\u00ed n\u00e1tlak; pad\u00e1 jako m\u00edrn\u00fd nebesk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 dol\u016f k\u00a0zemi.<\/strong><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Skryt\u00fd zlat\u00fd proud v\u00a0d\u00edle Williama Shakespeara William Shakespeare, posledn\u00ed velk\u00fd bard, jak je n\u011bkdy naz\u00fdv\u00e1n, byl nejrozmanit\u011bj\u0161\u00edmi zp\u016fsoby konfronta\u010dn\u00ed. Jednou otev\u00edr\u00e1 na\u0161e o\u010di, jindy n\u00e1s ut\u011b\u0161uje a pot\u0159et\u00ed otev\u00edr\u00e1 bolav\u00e9 m\u00edsto nehtem sv\u00e9ho ukazov\u00e1\u010dku. Nicm\u00e9n\u011b je tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd jako n\u011bkdo, kdo neochv\u011bjn\u011b h\u00e1jil vnit\u0159n\u00ed ctnost. V\u00a0knize cit\u00e1t\u016f z\u00a019.\u00a0stolet\u00ed, Sb\u00edrka zn\u00e1m\u00fdch cit\u00e1t\u016f (A collection of familiar […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"episode_type":"","audio_file":"","podmotor_file_id":"","podmotor_episode_id":"","cover_image":"","cover_image_id":"","duration":"","filesize":"","filesize_raw":"","date_recorded":"","explicit":"","block":"","itunes_episode_number":"","itunes_title":"","itunes_season_number":"","itunes_episode_type":"","wds_primary_category":0,"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-2203","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"sk","enabled_languages":["cz","sk"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"sk":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2203","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2203"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2203\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2203"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2203"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/rosicrucianum.org\/sk\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2203"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}