Z časopisu Pentagram 2016-4:

VZDĚLÁVAT… POSKYTOVAT PROSTOR, KDE JE TO MOŽNÉ, URČOVAT HRANICE, KDE JE TO NUTNÉ

Zkoumáním hranic poznáváme svobodu

V láskyplném objetí milujících rukou se dítě cítí nejjistěji. A přece jsou tu chvíle, kdy matka musí „dítě odložit“. Je to začátek jeho osamostatňování a objevování prostoru. Téměř jako ztracené pak dítě leží v pro něj nekonečně obrovské kolébce. O něco později, když nabere sil, objeví, jak se samo pohnout, až se jeho hlava dotkne boku kolébky. Něco jako náhrada stěny dělohy? Zdá se, že hledá to, co zná, pocit bezpečí být obklopen: „Cítím hranice, tedy jsem“.

DOMA   O něco později navždy končí období horizontální polohy ležení na bříšku nebo na zádech. Svět kolébky a ohrádky si samo zvětší na pokoj a později na vstupní halu, scho­diště… Je fascinující, jak dítě s plnou důvěrou radostně jde na svou objevi­telskou výpravu: nejdříve po čtyřech a později na obou nohách objevuje hranice a posouvá je. Hranice ovšem posouvají jak dítě, tak i rodiče. Zdá se, že dítě je poháněno přirozenou touhou objevovat a tím se učí a roste. Rodi­če také objevují, ale chtějí dítě hlídat a chránit: „Opatrně! Dávej pozor!“ Kde je potom důvěra? Proč se bojí, že by jejich dítě mohlo upadnout, spálit se nebo onemocnět? Dětští lékaři říka­jí: „Dovolte svému dítěti zkušenosti, dokonce i tehdy, když jsou bolestivé!“

Děti moře, Jozef Israëls, 1872 © Rijksmuseum, Amsterdam

Read More

Alchymická svatba CRC – doslov II.díl – Jan van Rijckenborgh.

Jistě s námi budete zajedno v tom, že skutečný stav světa a lidstva poskytuje pramálo povzbudivý obraz. Je snadné propadnout zoufalství. Na tomto světě existuje opravdu málo ryzích, nenarušených lidí. A těmto nemnohým nedopřeje dav sluchu ani víry. A dav jim opravdu neuvěří, protože psychický stav stále více ztrácí na kvalitě, čímž jen sílí skupina antilidí. Takhle tedy lidstvo dorazilo na konec své cesty, do nadiru materiality. Jak už jsme se zmínili, umění, věda a náboženství v podobách, v jakých jsme je dosud znali, jsou dnes již zcela bezcenné jako pomoc a jako zdroje, které by poskytovaly východisko. Jaké výhledy do budoucna vůbec lidstvo ještě má?

Bezmocné, bez naděje stojí na samé hranici, voláno k sebeuskutečnění, k úkolu, na nějž se žádným způsobem nepřipravilo. A proto se ptáme ještě jednou: jakou perspektivu má člověk? Kde je ten nejvyšší prostředek, s jehož pomocí můžeme prorazit vnějšími i vnitřními hraničními zábranami?

Mladé gnostické bratrstvo odpovídá: teď, v tomto stavu bezmocnosti lidstva, nadešla příležitost pro sedminásobné světové bratrstvo Kristovo, aby se chopilo mohutné, celosvětové iniciativy. Iniciativy tak důrazné, tak pronikavé a vše zdolávající, že změní osud světa vůbec.

Read More

Fama Fraternitatis – Zvěst – či volání Bratrstva

Spis Fama Fraternitatis Rosekruciánů byl určen jako provolání k vládcům a učencům Evropy, byl poprvé vydán v Kasselu roku 1614 a rozšířil se do celé Evropy. V Praze byl znám skupině zasvěcenců, která tehdy komunikovala se svými německými „kolegy“ ještě před jeho vydáním. Autorem je dnes zapomenutý a znovu objevený Tobias Hess a Tübingenský kruh. Za spisem jsou skryty všechny tehdejší kapacity původní vědy, původního královského umění stavby a religio – původního náboženství. Jan Amos Komenský z této knihy vycházel při psaní své didaktiky, všeobecné nápravy věcí lidských, její části pansofie, Cesty světla i v tom Jediném nezbytném. Hlavním posláním zvěstování je reformace a umožnění všem dozvědět se pravdu o Bohu, vesmíru a světě. A to jak říkal i Komenský, již od útlého věku.

Ukázka: Z knihy Zvěst Bratrstva R.C. komentář – esoterická analýza od Jana van Rijckenborgha – vodnářská revoluce bude mimořádně průrazná. Nezasáhne jen lidské záležitosti a poměry, ale také božské či nebeské záležitosti a poměry, které jsou s nimi nerozlučně spjaty. Vodnářská revoluce je kosmické puzení, universální dění, které objímá všechny oblasti matérie a ducha. Je to manifestace sil, které jsou vysoce povzneseny nad primitivní instinkty davů.

Vodnářská revoluce, to je božské prosazení nových poměrů ve všech dimenzích makrokosmu. A s přirozenou nutností se k tomu musí připojit minutus mundus, malý svět – zde ve smyslu lidského společenství.

A my považujeme za svou povinnost varovat vás před touto změnou, varovat vás před dalším ulpíváním na hodnotách a poměrech, které se tomuto kosmickému působení protiví.